Zelinářství

Systém velkoplošných závlah je určen pro zavlažování zeleniny a ostatních zemědělských plodin. Zavlažovací systém je sestaven z dílů s vysokou životností a to z polyethylenových trubek, pozinkovaných spojovacích a kompletujících dílů a postřikovačů.

V této oblasti se používají zejména dva druhy závlahových systémů a to buď kapkovou závlahu, nebo závlahu postřikovači.

U závlahy postřikem jsou na výběr dvě možnosti, jednak jsou to pásové zavlažovače, anebo stabilní závlaha přímo na poli, která se na konci sezony demontuje. Tento způsob se nejčastěji používá při pěstování cibule, květáku, kedluben a mrkve.

Druhým způsobem je závlaha kapkovou hadicí, která se pokládá zároveň s mulčovací folií. Tento způsob má oproti postřiku výhodu v možnostech dávkování hnojiv a daleko cílenější zálivce daných plodin. Mulčovací folie zabrání odparu vody a růstu plevele. Je zde tedy daleko hospodárnější využití zdrojů vody.

azaqua3

Zavlažovací systém je sestaven z dílů s vysokou životností a to z polyethylenových trubek.

Většina systému je postavena tak, že distribuční řád je trvale uložen v zemi, na povrch vystupují ventilová centra (viz. obrázek) a poté jsou napojeny jednotlivé řádky s kapkovou hadicí.

Sady

Správným zavlažováním, přivádějícím závlahu do hloubky kořenů, lze zvýšit výnosy ovoce a bobulovin nejméně o třetinu. Plody jsou přitom větší, lépe vybarvené, šťavnatější, zdravější a chutnější. Nejvíce závlahy potřebují meruňky a jabloně, následují hrušky, švestky, třešně a višně. Z bobulovin pak jsou na závlaze nejvíce závislé jahody, rybíz, angrešt a maliny.

Potřeba vody ovšem kolísá v růstových fázích. Samostatné stromy zaléváme obvykle hadicí plným proudem, případně na plochu pod nimi namíříme postřik od přenosných postřikovačů nebo ze sprinklerového systému.

V ovocných sadech stromy rostou zpravidla v řadách, a pak lze k závlaze s výhodou použít kapkové hadice, prvky mikrozávlah natažené podél řady nebo dlouhé podélně vedené větve kapkové závlahy.

jasne
jasne2
Vinice

Citlivost révy vinné na nedostatek vláhy je v jednotlivých fázích vývoje během vegetačního období rozdílná. Rozhodující je dostatek vláhy v období od počátku nárůstu bobulí až do počátku jejich zaměkávání. Jedná se ve většině případů o měsíce červenec až polovina srpna. Od počátku zaměkávání bobulí již není zapotřebí vodou příliš plýtvat, vysoká vlhkost v půdě podporuje vegetativní růst, který má za následek omezení tvorby cukru a dalších aromatických látek.

Největší závlahové množství je tedy nutno dodat v červenci a v srpnu, ve výjimečně suchých letech je nutno zavlažovat i v červnu. Potřeba většího závlahového množství na písčitějších půdách je vyvolána jejich vyšší propustností, kdy v některých případech přirozené srážky prosáknou mimo hlavní kořenovou zónu. V praxi to znamená, že v červenci je zapotřebí udržovat půdu vlhčí, zatímco v červnu a září může být i sušší, aniž by byl vyvolán vodní stres. V současné době vzrůstá výměra vinic zavlažovaných kapkovou závlahou.

Ta neslouží pouze k doplňování chybějícího množství srážek, nýbrž se stává nedílnou součástí agrotechniky zaměřené na pravidelné dosahování vysokých a kvalitních výnosů. Její specifičnost spočívá v tom, že dodává pravidelně malá množství vody a živin přímo do části kořenové zóny pěstovaných plodin. Hlavním předpokladem jejího úspěšného fungování je soustředit nejprve do navlaženého objemu rozhodující část vlásečnicových kořínků, přijímajících vodu.

Pak máme možnost vytvářet rostlinám optimální zásobení vodou a živinami podle jejich momentální potřeby v závislosti na růstové fázi, velikosti násady plodů a dalších faktorech. Vzhledem k nutnosti překonávat velká převýšení a zaručit dlouhodobou bezproblémovou funkci jsou pro závlahu vinic nejvhodnější vícesezónní kapkovací hadice s tlakovou kompenzací.

Kapkovací hadice jsou mimořádně vhodné pro kopcovitý terén, díky vnitřní regulační membráně mají samočistící schopnost a jsou odolné proti běžně používaným agrochemikáliím a zředěným kyselinám. Vzdálenost kapkovačů a průtoky jsou navrhovány podle nároků jednotlivých odrůd, a přírodních podmínek na stanovišti – druh půdy, druh podloží, expozice a sklon svahu, spon výsadby, místní mikroklima a úhrn srážek, odrůda apod.

vin1
příprava kapkové závlahy v nové vinici
vin3